Volnočasové aktivity v okrese

Kutnohorská bobová dráha

Popis
Bobová dráha je umístěna ve sportovním areálu Klimeška. Dráha je unikátně položena na třech svazích a svou délkou 1565 m je nejdelší v České republice a druhá nejdelší v Evropě, převýšení dráhy je 42 m. Jedna jízda je tvořena ze dvou okruhů, první okruh je rekreačního typu a jeho délka je 750 m, druhý okruh je spíše adrenalinového typu a jeho délka je 575 m. Průměrná rychlost bobu je 36 km/h, maximální až 58 km/h. Rychlost bobu si každý určuje podle sebe. Celková doba jízdy na trati je 7 min. Parametry dráhy jsou nastaveny a vybudovány tak, že jde o opravdu rekreační a zároveň adrenalinový zážitek. Další zábavou v areálu bobové dráhy jsou terenní čtyřkolky, pro které je zde vybudován terenní okruh dlouhý 300 m, dále petanquové a dětské hřiště, která jsou pro zájemce otevřena zdarma.

Squash klub Zlatá Husa

Popis
Přímo v centru Kutné Hory můžete navštívit squash klub Zlatá Husa. Najdete zde nové kurty v příjemné a pohodlném prostředí klubu. Vše je přizpůsobeno maximálnímu pohodlí klientů tak, aby si mohli plně vychutnat požitek ze hry. Veškeré vybavení pro hru si lze zapůjčit na recepci.

Chrám sv.Barbory

Popis
Na skalnatém ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala již kolem r. 1300 stará hornická kaplička zasvěcená sv. Panně Barboře, v její těsné blízkosti se v polovině osmdesátých let 14. století začalo se stavbou karneru - dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí. Jak kaple získala patrocinium Božího Těla není známo; patrně přešlo na kapli ze sousedního chrámu (původní název chrámu „Nová kaple sv. Těla Kristova a sv. Barbory“). Stavební práce začaly roku 1388 a prvním stavitelem byl někdo z rodiny Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn Jan se roku 1389 v Kutné Hoře dokonce oženil. Jako stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomů. Do husitských válek se podařilo vybudovat ochozové kaple, zaklenuté jednoduchými křížovými klenbami, arkádové pilíře, sakristii a obvodové zdi. Práce pak ustaly na až do roku 1481. Od roku 1480 se o stavbu začal zajímat horní hofmistr Smíšek z Vrchovišť. Začal organizovat sbírky a ujal se řízení stavby jako director fabricae. Na stavbu povolal mistra Hanuše. Mistr zaklenul ochoz a vnější boční lodi hvězdovými klenbami, postavil triforium a položil základy opěrnému systému. Konzervativní stavební postupy se však stále více ocitaly v rozporu se záměrem stavebníků a proto roku 1489 došlo ke změně architekta a z Prahy byl povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Ten s podporou ředitele stavby Michala Smíška z Vrchovišť započal práce na vnějším opěrném systému a ochozu kolem kněžiště. Roku 1499 pak zaklenul chór. Jeho pojetí se vyznačovalo především smyslem pro detail a drobné dekorativní prvky. Typickým projevem jsou kupříkladu groteskní plastiky na vnější straně chrámu. Roku 1506 Rejsek zemřel, ale stavba pokračovala podle jeho projektu i nadále. Roku 1512 došlo k zásadní změně když kutnohorská městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem pražského hradu Benediktem Rejtem, který přišel se základním úkolem, totiž zaklenout hlavní loď chrámu. Klenbu se Rejt rozhodl řešit jako emporu, která ve výsledném dojmu vytvořila velikou halu nad původně pětilodním půdorysem, nový kostel s vlastními oltáři, opticky oddělený od přízemní části.

Kostnice

Popis
Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.
Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

Vlašský dvůr

Popis
Opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory se záhy po svém pravděpodobném založení kolem r. 1300 stává centrem hospodářské politiky – Václav II. sem z celého království stahuje provozy doposavad menších a poněkud roztroušených mincoven, vzniká pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu jsou rozesety jednotlivé mincařské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV., vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol – výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází totiž čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny, areál chátrá. Až koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven arch. Ludvíkem Láblerem. Výsledek jeho práce je stejně sporný, jako např. u nymburských hradeb.
Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Získáte také základní přehled o způsobu jejich výroby. Součástí expozice je replika mincířské kovárny, dále kaple Václava IV., ocitnete se též v dodnes svému účelu sloužící zasedací síni pánů radních.